Urologické oddělení Městské nemocnice slouží bezmála 150 tisícovkám obyvatel
Urologická oddělení jsou v Královéhradeckém kraji pouze tři – ve Fakultní nemocnici Hradec Králové, v Oblastní nemocnici Náchod a právě v Městské nemocnici ve Dvoře Králové nad Labem. Přinášíme vám rozhovor s primářem MUDr. Liborem Matoušem, který nám své oddělení blíže představil. Rozhovor vyšel také v našem časopise VIZITkA.
Královédvorská Městská nemocnice zabezpečuje zdravotní péči pro přirozenou spádovou oblast ve stykovém prostoru okresů Jičín, Trutnov a Náchod s 35 tisíci obyvateli. Spádové území nemocnice pro obor urologie je však výrazně větší. Urologická oddělení jsou totiž v Královéhradeckém kraji pouze tři – ve Fakultní nemocnici Hradec Králové, v Oblastní nemocnici Náchod a právě v Městské nemocnici ve Dvoře Králové nad Labem. Zdejší urologické oddělení tak slouží bezmála 150 tisícovkám obyvatel.
Kromě lůžkové části a ambulance v areálu nemocnice zajišťuje také provoz ambulance na poliklinice ve Dvoře Králové n. L. a ambulance v Nové Pace. Lékařský tým je složen ze tří plně kvalifikovaných lékařů a dvou lékařek, které tu absolvují a již zakrátko dokončí specializační přípravu.
Povídání s primářem MUDr. Liborem Matoušem, který je zároveň náměstkem léčebné péče Městské nemocnice, a.s. ve Dvoře Králové nad Labem, začíná velmi dobrou zprávou, že personální situace urologického oddělení je téměř ideální. Pan primář k tomu dodává:
„Můj tým je stabilizovaný už dlouhou dobu. V situaci, kdy zhruba 80 % operací provádíme endoskopicky, představují čtyři lékaři na plný a jeden lékař na poloviční úvazek optimální stav. Dvě velmi šikovné lékařky, které se u nás vzdělávají, s námi zůstanou i po získání specializace, takže otázku personální nedostatečnosti, která trápí řadu jiných pracovišť, u nás neřešíme. Jsem za to rád.”
Královédvorská urologie má velmi dobré jméno. Jakou péči zde pacientům poskytujete, pane primáři? A od jakých potíží jim pomáháte nejčastěji?
Pokud máme dobrou pověst, velmi si toho vážím. Je to zásluha celého našeho týmu, nejen lékařů, ale i sester. Kromě velmi specifických zákroků – např. odstranění močového měchýře a jeho nahrazení střevem nebo radikální operace rakoviny prostaty, které provádějí vysoce specializovaní lékaři na Urologické klinice ve Fakultní nemocnici, u nás provádíme celou šíři operativy. Řešíme nádory močového měchýře, nádory ledvin, operace prostaty, plastiky močových cest, urgentní věci na dětském genitálu … Jednoznačně ale převažují operace močových kamenů. Děláme jich téměř 200 ročně, prostat 150. Případů nádorů močového měchýře řešíme ročně až 130, nádorů ledvin operujeme ročně kolem 20–30.
Je pravda, že pacienti u vás na zákroky téměř nečekají?
Je to tak. Kámen v močovodu operujeme do několika dnů, při bolesti nereagující na analgetika do několika hodin. Ledvinové kameny operujeme do dvou týdnů, pokud pacientovi činí obtíže, jinak si pacient může dobu výkonu vybrat, kameny v ledvinách obvykle k akutnímu řešení nenutí. Do týdne operujeme i nádor močového měchýře, silně krvácející operujeme ihned, do dvou týdnů nádor ledviny. Poznaný nádor varlat řešíme do druhého dne. Díky ultrazvuku se dnes včas najdou i malé nádory ledvin a močového měchýře, které ještě předoperačně ověřujeme CT vyšetřením. Po odstranění nádorů pacienty přísně kontrolujeme a musím říci, že máme velmi dobré výsledky. Onkourologičtí pacienti se dnes dožívají jednoznačně vyššího věku než dříve.
Máte tu moderně vybavený samostatný sál urologické endoskopie a už jste zmínil, že většinu operací řešíte právě endoskopickou cestou. Co to pro pacienta znamená?
Jedná se o méně invazivní výkony, které jsou pro pacienta celkově daleko šetrnější. Znamenají pochopitelně i kratší narkózu, kratší dobu nutné hospitalizace a snazší rekonvalescenci. Například po operaci močového kamene byl dříve pacient hospitalizován 7 až 8 dnů, dnes jde domů obvykle již druhý den po zákroku. Doba hospitalizace u nás většinou v průměru nepřesáhne 4,5 dne, a to včetně velkých výkonů.
Vraťme se, pane primáři, ještě zpátky k těm nejčastějším zákrokům – k odstraňování ledvinových kamenů. Od letošního roku máte k dispozici úplně nový moderní přístroj, který umožňuje velice šetrný a bezpečný způsob léčby tohoto onemocnění. Můžete přiblížit princip jeho fungování?
Jde o laserový litotriptor, který umí rozdrtit kámen přímo v močových cestách. Vzniklý prach pacient obvykle bezbolestně vymočí. Litotriptory jsme dosud měli na oddělení tři, a to elektrohydraulický, který pracuje na principu elektrického výboje, elektrokinetický, který kámen rozbíjí podobně jako sbíječka, a ultrazvukový, který kámen drtí ultrazvukem a současně úlomky odsává. Všechny tyto tři přístroje však lze použít pouze v případě, že je možné se ke kamenu dostat rovnou cestou, tedy přímým, neohebným přístrojem. Nový litotriptor je ohebný, čili významně rozšíří naše možnosti flexibilní ureterorenoskopie při řešení kamenů v ledvinách či jinde v močových cestách. Pro pacienta je však podstatné to, že zatímco dříve se všechny kameny operovaly otevřenou, tedy krvavou cestou, dnes se i ty velké řeší endoskopicky. Výhody jsem už zmínil.
Víme, že muži často trpí zvětšenou prostatou. Dá se tomuto problému nějak předcházet?
Bohužel, věda dosud jednoznačně neobjasnila, z jakého důvodu zvětšená prostata vzniká. Pravděpodobný vliv je přičítán hormonálním změnám v průběhu života muže. I toto onemocnění ale umíme účinně řešit, pokud selže nebo je od počátku neúčinná medikamentózní léčba. Při hmotnosti zvětšené prostaty do 100 gramů provádíme zákrok endoskopicky a těchto výkonů děláme zhruba 150 ročně. Nad 100 gramů operujeme klasicky – takových operací provedeme ročně do deseti. Závažnějším problémem jsou onkologická onemocnění prostaty, která řešíme podle věku pacienta. U starších věkových skupin pacientů se nádory prostaty chovají často nezhoubně, výskyt nádoru u těch mladších, tzn. do 50 až 60 let, bývá rizikovější. Pacient se o způsobu léčby vzhledem k možným následným negativním dopadům vždy rozhoduje sám, možnosti jsou mu vždy náležitě vysvětleny. Jednou z nich je radikální operace, která je prováděna na Urologické klinice Fakultní nemocnice Hradec Králové, druhou možností je ozáření. Při včasném průkazu nádoru prostaty je léčba a prognóza onemocnění velice příznivá, ale ani při již pozdním nálezu není záležitost ztracena díky možnostem léčby hormonální.
Co Vás, pane primáři, přivedlo k Vašemu oboru? Jak dlouho už v Městské nemocnici působíte a jak dlouho vedete zdejší oddělení urologie?
Původně jsem se chtěl věnovat chirurgii. Urologické oddělení bylo v královédvorské nemocnici otevřené v roce 1978. V roce 1980 jsme se ženou, která se pak stala praktickou lékařkou, hledali své působiště po studiích a rozhodnutí o mém oboru napomohl prozaický fakt, že mi ve zdejší nemocnici k místu na urologii nabídli byt. Primářem oddělení jsem se stal deset let nato, v roce 1990.
Co byste dodal na závěr?
Veškerou činnost našeho oddělení si nelze představovat jako zcela samozřejmou a díky přístrojům snadnou. Jedna nemoc může mít několik způsobů řešení, je nutné si postup řádně rozmyslet a pacient musí hlavně vědět, že moderní endoskopická léčba není samospasitelná, že i nadále existují otevřené operace, které je v indikovaných případech nutné provádět, a že i když bude rozhodnuto o léčbě endoskopické, že nemusí být vždy okamžitě úspěšná, že může být kombinovaná nebo na etapy.
Rád bych rovněž nakonec řekl, že veškeré snažení týmu lékařů by bylo k ničemu, nebýt vysoce kvalitních, ochotných a pozitivně naladěných zdravotních sester. Ty jsou jistě na všech odděleních, ale já jsem přesvědčen, že na mém jsou ty nejlepší a že by si zasloužily podstatně větší ohodnocení finanční či aspoň poděkování od vedení nemocnice.
Děkuji za rozhovor a přeji Vám i celému Vašemu oddělení hodně úspěchů.
Ing. Veronika Svobodová